Kuřivody
Kuřivody
Když se řekne Hradčany, rozdělí se čtenáři a posluchači na tři kategorie. První neví o co se jedná, těch bude asi dost málo. Druhá kategorie ví, že Hradčany jsou v Praze a jedná se o hrad české státnosti. Třetí a poslední si představí Rudou armádu dočasně nás vyžírající a devastující kraj K. H. Máchy. Chtěl bych přiblížit kousek krajiny, která po
zmíněné armádě zůstala docela zachovaná. Je to paradox, ale kromě zamořené přírody v okolí letiště a ostatních lesích zůstaly skalní bloky a rozlehlé prostory docela zakonzervované pro milovníky přírodních zajímavostí. Bohužel se tyto prostory také hodí pro pořádání různých akcí, které se pořádají k obveselení naší zlaté mládeže. Pak se může stát, že se stanou i smrtelné nehody.
Naštěstí tito lidé se nedostanou od zásob pití na delší distanc a tak se hradčanské stěny musí spokojit s rádoby trampy. Po těch se najdou očouzené skalní výklenky, osekané větve a nezbytné láhve od limonád a kelímky od jogurtů všech značek.
zmíněné armádě zůstala docela zachovaná. Je to paradox, ale kromě zamořené přírody v okolí letiště a ostatních lesích zůstaly skalní bloky a rozlehlé prostory docela zakonzervované pro milovníky přírodních zajímavostí. Bohužel se tyto prostory také hodí pro pořádání různých akcí, které se pořádají k obveselení naší zlaté mládeže. Pak se může stát, že se stanou i smrtelné nehody.Naštěstí tito lidé se nedostanou od zásob pití na delší distanc a tak se hradčanské stěny musí spokojit s rádoby trampy. Po těch se najdou očouzené skalní výklenky, osekané větve a nezbytné láhve od limonád a kelímky od jogurtů všech značek.
Nejsem historik, přesto podotknu. Můj táta kdysi vyprávěl jak vojančil v Mimoni. Dokonce o tom má nějakou poznámku v deníčku, který mi po něm zůstal. Tak je vidět, že tam byla vojenská posádka už za první republiky. To je jen tak na okraj.
Před dvěma roky jsme spolu s manželkou pustili do cestování na kole po okolí. Český Ráj nám již byl malý. Podle mapy se mělo dát přejet po letišti až do osady Hradčany. Proč to nezkusit. Auto zůstalo v Kuřivodech a na kolech se jelo dál po krásné silnici z kopečka. Nádhera. Ještě podotknu, že na konci Kuřivod je strážnice Pyrotechnické služby. Za plotem byly k vidění různé suvenýry, které nám rudí bratři zanechali po lesích. Dnes je celá expozice přístupná jako muzeum.
Letiště, opuštěná hnízda, stojánky a všude přítomný nepořádek. Na konci dráhy se z hájku vyloupne několik domků a rybník. Žíznivý poutník se podívá na ceduli, podle které je usměrněn do penzionu na břehu rybníka. Pohled na druhý břeh ale vypovídá o přítomnosti jakési osady anebo něco takového. To se musí prohlédnout. Na cestě vás uvítá cedule, že se pohybujete na soukromé cestě. Nevadí, už mě vyhodili i z jiných míst. Za zatáčkou se objeví brána s nápisem - Osada osamělé hvězdy. V osadě je samozřejmě i kancelář šerifa, městská banka a saloon. Ještě je tu jakýsi špatně 
definovaný odér. Nastňák a Astrachánec by to hodnotili jako smrad. Bodejť by ale nebyl. Je tu totiž stanice pro hendikepovanou zvěř a pár kousků zvířat v boudičkách se prohání k potěše čumilů. V saloonu vládne šerif Bill. Už podání ruky je zárukou trampské duše. Zalomení palců a ahoj, potom představení…
definovaný odér. Nastňák a Astrachánec by to hodnotili jako smrad. Bodejť by ale nebyl. Je tu totiž stanice pro hendikepovanou zvěř a pár kousků zvířat v boudičkách se prohání k potěše čumilů. V saloonu vládne šerif Bill. Už podání ruky je zárukou trampské duše. Zalomení palců a ahoj, potom představení…Po občerstvení těla i ducha vyrážíme směrem - Psí kostel. Byl jsem tam už dvakrát, ale nikdy se mi nepodařilo udělat pár fotek, se kterými bych byl spokojený. Navíc je o kus dál další útvar - Skalní brána. Abych vysvětlil, Psí kostel není žádná modlitebna, ale skalní útvar, plný děr a prostorů s výklenky. Dnes také s připraveným ohništěm a dokonce tam byly i sirky. Jaká ohleduplnost k dalším " trampům". Bohužel nikomu z nich nevadí, že skála se s ohněm těžko vyrovnává. Očouzené stěny a nepořádek kolem skály hovoří za vše. Škoda, byl by to krásný kus přírody. Po krátké cestě přes oraniště po těžbě dřeva se dojde k další skále s krásným výhledem na vrcholky kopců na severní straně. Tam se krčí taková malá skalka ve tvaru Pravčické brány. Při pohledu z druhé strany je v pořádné výšce průhled na oblohu.
Najednou se ozvalo cinkání železa (karabiny a ostatní výbava horolezců). Na skalce, kam se dá vylézt i v polobotkách se objevila skupinka a hulákala Achój a mávala flaškama. I bez toho přízvuku bylo jasné, že se jedná o naše sousedy ze Saska. Jejich hlas a hlasitost je nezaměnitelná. Proto jsme vzali nohy na ramena a upalovali pryč z ráje jako Adam a Eva. Co dál, šlapeme po cestě zpátky do Hradčan. Že nám cestu křížili spousty hub jsme viděli jako problém. Už je nebylo kam dávat. Bylo docela pozdní odpoledne, když jsme se vrátili k autu. Po cestě je ještě několik skalních bloků. Jeden mi připomněl obrané pevnosti na hranicích. Vypadal skutečně jako ohromný bunkr s palposty a kulometnými okny. Fantazie zapracovala a vybudila vzpomínky na Dobrošovskou pevnost a ostatní památky na pokus ubránit naší zemi před Němci.
Je večer a naše utahané nohy volají po odpočinku. Před pár roky by nějakých osm kiláků nebyl problém. Asi nemládnu. Tak zatím AHOJ !
Další foto si prohlédněte zde
Míra Herout, tulák
Kontakt
Joska
S Joskou na houby?https://nahouby.estranky.cz
Houby Hlinecko
https://kudlacek.estranky.cz
Nebo například:
https://www.damyko.info
Obchod s houbami
https://www.dobrehouby.cz/