Strážov

     Kousek od Máchova jezera leží zapomenutý kraj, kde nevedou silnice ani turistické značky. Okupační Rudá armáda tu již pěkných pár let neoperuje, ale dodnes tu potkáme jen občas zbloudilého cyklistu, trampa či houbaře.

Mluvím o okolí opuštěné dřevařské vesnice Strážov/Strassdorf  mezi Doksy a Hradčany. Vévodí mu dvojvrchol Velké a Malé Bukové hory.

Po cestě na Bukovou horu budete určitě bloudit, možná potkáte divoké prase nebo jelena, a jen podle nepatrných známek budete odhadovat, že tamhle mohl stát dům, tady bylo políčko a tam jsou zbytky ovocného sadu.

Od rozcestí Bílý kámen se vydáme silničkou po náspu bývalé lesní železnice. Na dalším rozcestí ve tvaru písmena ypsilon se vydáme doleva a po necelém kilometru dojedeme do bývalé obce Strážov. Stojíme na travnaté pláni mezi kopci, a že tady byla vesnice Strassdorf, poznáme jen podle ovocných stromů v zaniklých zahradách a dubů na návsi. Jsme totiž v bývalých Sudetech. Slovanské lípy rostou o něco jižněji směrem k Mladé Boleslavi.

Konec vesnice

Obec definitivně zlikvidovala Rudá armáda, která ji zabrala stejně jako desítky dalších vesnic, pro vojenský prostor Ralsko.

Na severovýchodním obzoru se zdvíhají dva vysoké zalesněné kopce. Vpravo Velká a vlevo Malá Buková. Tu poznáme podle stožáru na vrcholu. Cestou necestou k němu zamíříme. Zkuste se strefit do sedla mezi oběma kopci a odtamtud vystoupat doleva na Malou Bukovou. Ze Strážova je to o něco více než kilometr.

Na horském kole se dá jet některou z písčitých lesních svážnic a potom prudce přímo do sedla mezi obě hory. Z něho se vine po úbočí doleva další svážnice až na Malou Bukovou.

Větrný mlýn

Na vrcholu stojí železný sloup, na kterém měla Rudá armáda umístěná navigační světla pro letiště v nedalekých Hradčanech. Výhledy skrz les jsou velmi omezené, ale Máchovo jezero je odtud okouzlující.

Padesát metrů od stožáru stojí pískovcová skalní věž, které horolezci říkají Větrný mlýn. Výstup na ní je zdánlivě jednoduchý, ale bez lana to nezkoušejte. Návrat by byl velmi nebezpečný.

Stará mělnická cesta

Z Malé Bukové sjedme prudkým severním svahem s mohutnými buky a bizarními skalkami k lesní silničce. Křižuje ho zanedbaná cesta od lesních traktorů. Po silničce jeďme kousek doleva, a v místě, kde silnička prudce uhýbá doprava, odbočuje naopak doleva jakoby nazpět průsek s další lesní cestou.

Vydáme se po ní k jihu, podjedeme Bukovou horu a vrátíme se do Strážova. Jeli jsme po Staré mělnické cestě, která kdysi přes hluboké lesy spojovala Kuřívody s Mělníkem.

Kocábova věž

Při návratu po silnici ze Strážova k Bílému kameni, kde jsme nechali auto, se dívejme doleva. Nad námi se objeví vysoká pískovcová skála. Není na ní nic zvláštního až na jméno. Nese totiž název Kocábova věž a jako jedna z mála byla pojmenována po žijící osobě. Jde o vyjádření vděku, že hudebník Michael Kocáb se rok po sametové revoluci v roce 1989 zasloužil o odchod rudoarmějců z Československa.

Kuba Turek, rubrika: CYKLISTÉ, 2.7.2004

TROCHA HISTORIE

K roku 1930 patřila osada Strassdorf  k obci Kuřivody. Výměra 1747 ha, 9 domů, 43 obyvatel, z toho 42 Němců, 1 Čech. K roku 1931 je uvedeno na Strassdorfu celkem 11 domů, 38 obyvatel, Valdštejnův lovčí zámeček a 7 mysliven.
V osadě se nacházely dřevařská dráha, smolárna. Na prostranství ústí lesní cesty z Bezděze, z Kuřivod a Kummru (Hradčan). Německé jméno osady vzniklo zkomolením slova „stráž“.
Vedla tudy strážní cesta z Bezdězu k Ralsku. Bývala zde i skelná huť a v milířích se pálilo dřevěné uhlí. Kolem Strassdorfu založil Valdštejn v 18. století oboru o rozloze 3 406 ha, jejíž plot byl 30 km dlouhý, s revíry Kummer 1443 ha, Břehyně 1400 ha, Staré Splavy 898 ha, v níž byla chována zvěř jelení, dančí, mufloní a černá. Obora existovala až do r. 1945, kdy došlo k poškození oborního plotu a následnému zániku obory.