Hradčanské stěny

    Hradčanské stěny jsou vlastně jen severní a severovýchodní částí poměrně rozsáhlé pískovcové oblasti, někdy nazývané Kumerské pohoří a zasahující na jihu do prostoru Máchova jezera. Této známé rekreační oblasti dominuje dvojice vyvřelých kuželů Velkého a Malého Bezdězu.

    Rozsáhlé pískovcové skalní území se rozprostírá v jihozápadním okolí  "střechy České tabule" – Ralska. Patří k nim romantická partie Hradčanských stěn, pojmenovaná nikoliv podle skvostné dominanty naší metropole, ale podle nevelké, nyní převážně rekreační obce Hradčany při severním úpatí skal a u silnice z Doksů do Mimoně. Také Hradčanské stěny se pro turistickou veřejnost otevřely až po zrušení okolního vojenského prostoru, tedy po odchodu sovětského vojska. Turistickým značením je zatím zpřístupněna západní část, kdežto východní polovinou s mohutnou Hradčanskou stěnou a kuriózním útvarem Pokličkou se proplétají jen neznačené stezky.

    Hradčanské stěny představují členité severní okraje pískovcové plošiny, protnuté úzkými soutěskami a většinou skryté v záplavě lesů. Skalní stěna je místy rozčleněna do mohutných, až 30 m vysokých útesů, z nichž Havraní skála (331 m) nad západním okrajem Hradčan je přístupná strmou stezkou z turistické trasy. Vrcholové plošinky, zbrázděné žlábkovými škrapy, nabízejí výhled přes Hradčanské rybníky do okolí Ralska a do přilehlých partií Hradčanských stěn. Těm dominuje několik mohutných skalních věží homolovitého tvaru, např. Tvarožník. V západní části Hradčanských stěn stojí za zhlédnutí pozoruhodné tvary výběrového zvětrávání a odnosu pískovců. Od křižovatky cest pod Jelením vrchem (320 m) to není daleko k "děravé" skále s poněkud pitoreskním pojmenováním Psí kostel. Jde o protáhlý hřbet při hraně údolního svahu, protnutý asi 30 m dlouhou soustavou rourovitých tunelů, ústících sedmi otvory. Horní část skály tak spočívá na podkladu několika úzkými "sloupy". Za skalnatou roklí vystupuje další zajímavý útvar – Skalní brána. Téměř pětimetrový otvor zde protíná okraj úzkého skalního pilíře a podobně jako četné dutiny v sousedních stěnách vznikl vyvětráváním méně odolných vrstev pískovců.