Hřib modračka

Roste na písčitých půdách od června do září, místy hojně. Nejčastěji vyrůstá pod lípami, výjimečně i pod buky, duby nebo olšemi.

Je to jedlá, velmi chutná houba. Je trochu nakyslá, ale ve všech pokrmech i ve smaženicích vynikající. Mladé, zdravé plodnice se dají také sušit. Dosud je celkem málo známá, i když roste na mnoha místech. Trochu snad odstrašuje intenzivní modráni její dužniny. Také ústí trubek, povrch klobouku a třeně pomačkáním ihned modrají. Nebezpečí záměny s jedovatými houbami nehrozí. Nezaměníme ho ani s jinými jedlými hřiby, neboť jeho celkový vzhled je velmi charakteristický. Podle toho, zda roste ve stínu nebo na slunci, nápadně mění barvu klobouku od citrónově žluté přes hnědočervenou do hnědé, takže někteří autoři tyto odlišné typy z různých stanovišť popisovali jako variety, např. plodnice z úplného stínu jsou celé citrónově žluté - hřib citrónový (var. citrinus SMOTL.), plodnice vyrostlé na slunci mají krásný růžově fialový klobouk s červeným středem - hřib lilákový (var. lilacinus SMOTL.). Hřib modračka se také někdy nazývá hřib sadní, modrák sadní, hřib lipový, popř. hřib zahradní. Z lidových jmen je známé snad jen jméno podlipáček. F. Smotlacha dlouhá léta sledoval symbiózu tohoto hřibu s různými stromy; od mládí jej sbíral pod staletými lípami ve svém rodišti na „Zámečku" u Hradce Králové.

Jedlý - netržní.

Zdroj: atlashub.wz.cz/