Rostou? Rostou, rostou, ale daleko od sebe...

Pečárka lesní (žampion)

 PEČÁRKA LESNÍ (ŽAMPION)/ PEČIARKA LESNÁ Agaricus sylvaticus SCHAEFF. ex KROMBH. Syn.: Psalliota sylvatica (SCHAERR. ex KROMBH.) KUMM.

Klobouk je široký 30-90 mm, v mládí polokulovitě sklenutý, později zvoncovitý až ploše rozložený, na bělavě bledém podkladu hustě pokrytý tmavě hnědočervenými šupinkami; málo masitý, dosti křehký. Lupeny jsou husté a úzké (2-4 mm), červenohnědé až tmavě hnědé (u starších plodnic). Plod-nice jsou většinou drobnější. Třen bývá dosti dlouhý (30-100 mm), široký 10-20 mm, bělavý, na poraněných místech červenající až hnědnoucí, hladký nebo dole jen mírně šupinatý, na bázi ztluštělý do malé hlízy. Pod kloboukem nese odstálý, tenký a většinou tmavší prsten. Dužnina bývá bělavá, na řezu a po dotyku se ihned zbarvuje živě červeně; tato barva se dále mění v červenohnědou až hnědou. Chuť i vůně jsou houbové, ale dosti specifické. Výtrusy jsou velké 5-6 x 3-3,5 um, elipsoidní, hnědé. Výtrusný prach je hnědý.

Pečárka (žampion) lesní roste hojně ve smíšených lesích, hlavně však ve smrčinách, a to od července do října.

Je to jedlá, dosti chutná houba, vhodná k jídlu ve všech úpravách. Je možné z ní připravovat různé pokrmy nebojí dát pod maso, příp. menší plodnice naložit do octového nálevu. Tato pečárka má charakteristickou vůni a chuť, a proto ji používáme raději ve směsích. Zaměnit ji můžeme pouze s jedlými druhy pečárek, popř. s bedlou červenající . Pečárka lesní téměř nemá lidová jména, neboť se ještě běžně nesbírá. Mnozí houbaři ji neznají nebo k ní zbytečně nemají důvěru pro její tmavou barvu, menší plodnice a červenání dužniny.

Jedlá - pro průmyslové zpracování.

Zdroj: atlashub.wz.cz/

Kontakt

Joska

na2houby@gmail.com

S Joskou na houby?
https://nahouby.estranky.cz

Houby Hlinecko
https://kudlacek.estranky.cz

Nebo například:
https://www.damyko.info

Obchod s houbami
https://www.dobrehouby.cz/

Vyhledávání

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si web zdarma! Webnode